Čistá Korea, aleluja! Aneb krátká reportáž z pochodu Pride v Soulu

Prvního července proběhl v Soulu pochod Pride. Jako každý rok, vyvolal sérii protestů, zejména mezi věřícími obyvateli Jižní Koreje.

Křesťanství v posledních letech dominuje jako nejpopulárnější náboženství, s protestantstvím na prvním místě, odsouvající tradiční buddhismus na příčku druhou. 

Kombinace náboženského fundamentalismu s nacionalismem někdy vede k bizarním situacím, zvláště pro cizince. Jedním z těchto příkladů byl i soulský průvod hrdosti 2023. Stejně jako v minulých letech musela i letos organizace zajišťující tento pochod žádat o povolení pro pořádání oslav na náměstí před Soulskou radnicí. Tentokrát ale dala Soulská radnice přednost konzervativní křesťanské skupině, které povolila „koncert pro mládež“. Tím vznikla zvláštní situace, kdy kolemjdoucí mohli na jedné straně ulice vidět oslavy hrdosti a na straně druhé sofistikovaně zorganizované protesty skupiny věřících obhajujících „tradiční“ hodnoty. Ježíšova armáda, jak se sami nazývají, vyvolávala svým vystoupením dojem jakési křížové výpravy. 

To, že je jihokorejská společnost konzervativní je všeobecně známo. Jižní Korea zároveň ale již několik let investuje do vlastní propagace. Soft power, korejská kultura a K-pop jsou dokonce součástí její strategie v Indo-Pacifiku. Právě tato snaha propagovat Koreu jako moderní zemi s bohatou kulturou často mate, například fanoušky K-popu. Ty si ji pak často představují jako jakýsi ráj stejnopohlavních párů v Asii. Situace LGBTQ+ práv je ale v Jižní Koreji stále složitá. Dosud není uzákoněna žádná právní ochrana pro páry stejného pohlaví a ani stejnopohlavní manželství není legální. LGBTQ+ osoby se často potýkají s diskriminací a stigmatizací ve společnosti nebo na pracovišti. Co víc, jihokorejské právo neposkytuje žádnou ochranu proti diskriminaci LGBTQ+ osob, ani nezakazuje zločiny z nenávisti založené na sexuální orientaci a genderové identitě.^​*​ Kolemjdoucí člověk je pak svědkem podobných protestů, často otevřeně volajících po nenávisti.

Video z protestů:

Křesťanství má v Jižní Koreji důležitý historický význam přibližně od konce 19. století (do Koreje se ale snažilo pronikat již dříve, kupř. jezuitský misionář Gregorio de Céspedes na konci 16. století během Imdžinské války pravděpodobně křtil korejské zajatce). Od té doby se neustále rozvíjí a hraje roli v různých sociálních a politických hnutích.^​†​ V dobách útlaku a sociálních otřesů sloužily kostely často jako centra odporu a hrály roli při prosazování demokracie. Konzervativní protestantství se pak v Koreji protíná s nacionalismem. Přestože se jedná o import západních hodnot (stejně jako LGBTQ+), často je spojován s myšlenkou zachování tradičních (západních?) hodnot.

O autorovi

Lukáš Kubík vystudoval koreanistiku a v současnosti je doktorandem na Ústavu asijských studií FF UK. Ve svém výzkumu se věnuje široké škále témat, včetně dějin východní Asie, dějin Koreje a studené války.