Byl pozdnj wečer – prwnj mág

Widjšli pautnika, an dlauhau lučinau Spěchá ku cjli, než čerwánky pohynau? Tohoto pautnjka giž zrak neuzřj twůg, Gak zagde za onau v obzoru skalinau, Nikdy – ach, nikdy! To budaucj žiwot můg. Kdo srdci takému utěchy gaké dá? Bez konce láska ge! – Zklamánať láska má! Napsal r. 1836 Karel Číst více…